The Last of Us Part 2 poslepu: Videa

The Last of Us Part 2, vydaná původně pro herní konzoli Sony PlayStation 4 a zpětně kompatibilní i na nové generaci PlayStation 5, je vůbec první mainstreamovou AAA videohrou na světě, kterou je možné hrát zcela samostatně a plnohodnotně poslepu, bez pomoci kohokoli vidícího.

Zároveň samotná konzole PlayStation 5, která se dočkala uvedení na celosvětový trh teprve 19. listopadu 2020, obsahuje poměrně pokročilý a velmi dobře použitelný integrovaný odečítač obrazovky. Ten sice prozatím nepodporuje všechny jazyky, do kterých je lokalizováno rozhraní samotné konzole, ale i nevidomí mluvčí nepodporovaných jazyků mají konečně alespoň možnost využívat možností konzole naplno, byť v angličtině. Další přístupné hry jsou už nyní ve vývoji. Zdá se tedy, že nevidomým, ať už hráčům nebo těm, kteří se o hry zatím jen zajímají, ale rádi by pronikli i do konzolového hraní, se začíná blýskat na lepší časy.

Podrobnou textovou analýzu revoluční implementace přístupnosti a univerzálního designu hry, rozsahem srovnatelnou s diplomovou prací, najdete v článku The Last of Us Part II: nevídaná revoluce v přístupnosti videoher.

V sérii videí “The Last of Us Part 2 poslepu” si hru představíme blíže a doplníme některá místa, která se pouze textovou formou popisují obtížněji nebo kterým nebylo možné věnovat více prostoru. Jejím cílem je ukázat v praxi zájemcům reálnou hratelnost hry a propojení všech přístupnostních funkcí určených nevidomým hráčům do souvislého, použitelného celku. Novější, aktuálnější materiály budou brzy následovat, zejména připravovaný kompletní let’s play už na nové konzoli PS5.

01 Úvod

V úvodním videu série si krátce popíšeme, o co vlastně jde a co můžete od této série konkrétně očekávat. Je určeno především těm z vás, kteří nečetli zmíněnou textovou analýzu.

02 Popis ovladače DualShock 4

Ve druhém videu si popíšeme ovladač DualShock 4, který se používá ke hraní PS4 her, abyste si mohli alespoň přibližně představit, o čem mluvím, když zmíním konkrétní tlačítka.

03 Průchod strukturou nabídek

Ve třetím videu se podíváme blíže do úvodních nabídek hry, především na jednotlivé možnosti nastavení, a to jak obecných, tak zejména těch přístupnostních.

04 Slovníček zvukových signálů

Ve čtvrtém videu si podrobně projdeme slovníček zvukových signálů, se kterými se při hraní nevidomí hráči budou setkávat a bez nichž by nebylo možné hru efektivně hrát.

05 Ukázky autentických herních situací

V pátém videu si konečně zahrajeme! Na praktických záběrech ze hry si ukážeme různé součásti hratelnosti, se kterými se v jejím průběhu můžeme setkat, a jak fungují a jak se ovládají se zapnutými funkcemi přístupnosti pro nevidomé.

06 Závěrečné hraní jen tak

V prozatím posledním, bonusovém videu si můžete vychutnat prostě jen sledování mého běžného, autentického hraní. Nebudu už tolik vysvětlovat, co se ve hře děje, co který zvuk znamená atd. Jedná se tedy o záznam průchodu hrou srovnatelný svou povahou s živým streamem vidícího hráče.

Od Lukáš Hosnedl

Jsem zakladatelem a hlavním autorem těchto stránek. Světovou audioherní scénu sleduji aktivně od roku 2002, tu videoherní pak s delšími či kratšími přestávkami zhruba od roku 1996. Vyrůstal jsem na tržnicovém klonu legendární konzole NES (Nintendo Entertainment System). Už tehdy mě fascinovalo, že si můžu snadno zapamatovat, který zvuk (nezaměnitelné nostalgické osmibitové pípání) znamená kterou událost v herním světě, a podle toho reagovat, a tato fascinace mě neopustila dodnes. Moje konzolová cesta poté pokračovala přes krátká, ale osudová setkání se Segou MegaDrive 2, Segou Saturn a Nintendem GameCube až po všechny generace Sony PlayStationu, s výjimkou PS3, a prozatím končí u současného PlayStationu 5. Vytvořit blog zabývající se zkušenostmi s hraním z pohledu nevidomého hráče a zaplnit tak mezeru na české herní scéně bylo mým velkým snem už několik let. Proto věřím, že se v naší zemi najde mnoho podobných nadšenců, jako jsem já, kteří tento projekt náležitě ocení. ❤ ☺ Víc si o mně můžete přečíst na této externí stránce, která vám líp představí moji druhou - vážnější, pracovní - polohu. Ano, je to medailonek z projektu, kde pracuju. Co se tam ale přímo nedočtete, je, že jsem občas až moc velký perfekcionista pro svoje vlastní dobro. :-) Tím raději se věnuju zase tomuhle projektu, když mi na něj zbyde čas, aby té práce, vážnosti a perfekcionismu nebylo opravdu až moc. I sebe sama je občas potřeba brát s humorem, a k tomu jsou hry ideální prostředek! :-)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka je chráněna pomocí reCAPTCHA a platí zásady ochrany osobních údajů a smluvní podmínky společnosti Google.